Perspektiva je umělecký průmět 3D prostoru do roviny (2D). O prostorech jsme si povídali v tomto článku. A tak víme, že zachytit prostor na papír není úplně snadné, zejména když chceme zachovat rovnoběžnost, kolmost, úhly apod. To ale potřebujeme u technických výkresů. U obyčejného kreslení nám díky perspektivě spousta problémů odpadne.
Jedna z věcí, kterou je dobré si uvědomit, zvláště když kreslíme budovy, cesty, nebo jakékoli jiné stavby je perspektiva. Jednoduchá věc, díky které vaše kresby získají hloubku. Princip je jednoduchý: všechny rovnoběžky se scházejí v jednom bodě.
Ano, z hlediska geometrie je to nesmysl. Rovnoběžné přímky se přece nemohou dotknout, jsou od sebe vzdálené furt stejně. Jako přímka l a m, nebo u||v na obr.1 vpravo. Toto je klasická geometrie, kterou znáte ze školy. Ale například v deskriptivní geometrii se rovnoběžky mohou setkat v takzvaném nevlastním bodě. A stejný bod v perspektivě se nazývá úběžník.
Jak je to možné, že se dvě rovnoběžky, které se neůžou dotknout dotknou? Jde o úhel pohledu. Mrkni na následující obrázek 2.
Takové koleje se stožáry by dokázal nakreslit každý. Rovnoběžnost je na obrázku krásně zachována. Obě kolejnice jsou stejně daleko od sebe, stejně jako výška stožárů je konstantní. Na druhé straně, kdybych vám neřekla, že jsou to koleje, asi byste to neuhádli.
Tak zkusme stejný obrázek kolejí nakreslit s perspektivou. Tři „rovnoběžky“ (kolej 1, kolej 2, pomyslný vrchol sloupů) narýsujte tak aby se scházely v jednom bodě uprostřed papíru. Tak jak vidíte na obrázku 3 vlevo. No a když už máte tyto tři čáry. Pak už jen stačí mezi spodní dvě dokreslit vodorovné pražce. A k třetí čáře, svisle dolů sloupy. (Aby stožáry nestály přímo na kolejnici, vyznačila jsem si tam ještě jednu rovnoběžku, která naznačuje vzdálenost stožáru od kolejí)
Tož co říkáte na perspektivu? Dobré, ni? Ve srovnání s prvním obrázkem jde lépe poznat, že jde o koleje.
Př.1: Hrejte si s perspektivou. Nakreslete si několik podobných obrázků kolejí pro různě umístěné úběžníky a různé úhly mezi přímkami. Sledujte jak se přitom mění pohled na koleje. Můžete umístit stožáry i na druhou stranu kolejí. Nebo místo stožáru nakreslit stromy. Můžete si do obrázku umístit i další prvky. Třeba lokomotivu, která má velikost poloviny stožáru. Nebo lidi, kteří se prochází při trati a mají velikost 1/3 stožáru… Fantazii se meze nekladou.
Jak je to možné?
Kdo se stále rozčiluje nad tím, že se dvě rovnoběžné přímky protnou v bodě, může si prostudovat tento článek z ČVUT. Já z něj vyzobnu jen tento výstižný obrázek. Z něj je zřejmé, že čím dále jsou věci od nás, tím se nám jeví menší. A to jak stromy na obrázku 4, tak železniční pražce na obrázku 3.
