Je v tom jednoduchá fyzika, říká se jí tlak, přesto na ní ve vypjatých chvílích často zapomeneme. A to nás může snadno stát i život.
Co dělat?
Když praská pod tebou led, musíš si rychle a opatrně lehnout, aby se tvá váha rozložila na větší plochu. Tím snížiš tlak kterým na led působíš. Pak je třeba se odkutálet zpátky odkud jsme přišli – když nás led udržel až sem do rizikového místa, nejspíš nás udrží i když půjdeme zpátky.
Když už jseš ve vodě, musíš se pokust co nejrychleji dostat ven. Z ďury se škrábeme tím směrem odkud jsme přišli, protože tam máme jistotu že led je dostatečně silný, když jsme po něm přišli až sem. Opět se snažíme rozkládat svou váhu na co největší plochu. A když už jsme venku nestoupáme, ale kutálíme se dokud nemám jistotu že je led dost silný a udrží nás.
Když chceš pomoci někomu ve vodě, nikdy k němu neběž po nohách, ale opět se připlaz po břichu, aby se rozložila tvá váha na velkou plochu a tím snížil tlak na led. Nepřibližuj se až k okraji díry – při vylézání kolegy, byste tenký led zatížili váhou dvou lidí! Zůstaň od okaje dále a podej nešťastníkovi, něco čím jej vytáhneš. Třeba si svlékni bundu či šálu a použi jí jako lano. Nebo podej tyčku, větev, lyži, kolo.
Proč pod člověkem rupne led?
Protože je člověk těžky? – Ne.
Protože jede na kole? – Ne.
Led pod člověkem rupne, protože na něj působí příliš velkým tlakem.
Př.1: Představte si že dva kamarádi Tom a Aleš se jeli projet po zamrzlém jezeře. Tom jede na běžkách a je 3x těžší než Aleš, který jede na bruslích. Pokud pod někým rupne led, kdo to bude?
I když je Aleš výrazně lehčí než Tom, přesto má větší šanci, že se proboří led právě pod ním. Aleš díky bruslím působí na led větším tlakem než Tom, který svou váhu rozkládá na mnohem větší plochu běžek.
A teď pojďme zjistit, zda je bezpečnějíší jít po ledu pěšky, nebo na bruslích či na kole.
Př.2: Obkresli si na čtvercový papír svou botu a spočítej čtverečky které zabíta – tím zjistíš plochu své stopy. Porovnej jí pak s plochou nože brusle, nebo otiskem pneumatiky kola na papíře.
Př.3: Zjisti jaká váha působí na jeden čtvereček papíru, v případě že na papíře stojíš v botě. A v případě že stojíš na papíře na brusli, či na kole.
Například: Zabírá-li moje stolpa 300 čtverečků a moje váha je 60kg, pak na jeden čtverečk působím váhou 60 / 300 = 0.2kg = 200g. Zabítá-li stopa mé brusle 20 čtverečků, pak se moje váha rozloží na čtvereček takto 60/20=3kg. Na jeden čtvereček tedy tlačí už celé 3kg!