Nevím zda je to tím, že už dvě generace jsou narušeny televizi, nebo je to nedostatkem fantazie, ale stává se mi, že nevím jak, nebo co si mám s dětmi hrát. V zapomenutých šuplících prababiček nacházím spoustu starých her a kartiček, ale co s nimi, nemám páru. Občas si prarodiče vzpomenou, že to s nimi hrávaly jejich babičky, ale už přesně neví jak. Příjde mi to smutné, že už pomalu neznáme jiný způsob, jak trávit společný čas, než u televize.
Nakonec se mi ale přece jen podařilo objevit nějaké zajímavé hry a tak tu mám několik tipů na domácí společenské hry, které můžete hrát zdarma, bez složité výbavy. Pro snadnějíší orientaci jsou rozděleny podle věku dítěte.
Hry pro předškoláky
- Stavěj co já – hráči sedí tak, aby na sebe neviděli. Mají stejnou sadu kostek ruzných tvarů a barev. Jeden staví a říká, co dělá tomu druhému. Ten se podle jeho instrukcí snaží postavit stejnou stavbu. Může se doptávat, když něčemu nerozumí (pokud si pravidla neuzpusobíte jinak). Nakonec své stavby porovnají a zhodnotí jak dobře se pochopili (viz. video anglické). Cíl obou hráču je stejný, domluvit se a postavi stejné stavby. Možná se skrze tuto hru děti naučí, to co mnozí z nás dospělých neumí – komunikovat tak, abychom se s druhými domluvili, nikoli abychom jej přeřvali, či přesvědčili o své pravdě…
Podobně lze tuto hru hrát s papírem a tužkou, s tím, že se snažíme nakreslit dva stejné obrázky.
Do hry lze zapojit i nejmenší (2+). I když ještě neumí mluvit, mohou stavět a komunikaci zastoupí dospělý. Takže malý sourozenec staví a rodič vysvětluje staršímu, co se za oponou děje. Starší sourozenec se tedy dle instrukcí rodiče snaží postavit stejnou stavbu jako staví mladší. - Pexeso – tato klasika naštěstí ještě neupadla v zapomnění. Výhoda pexesa je v tom, že děti mají kolikrát lepší paměť než dospělí, takže se mohou radovat z toho, že jsou dospělákovi rovnocenným partnerem a často jej i porazí.
S nejmenšími (2+) můžeme hrát zjednodušenou verzi pexesa a to tak, že vybereme 3 páry obrázků. Tři různé obrázky umístíme vedle sebe, chvíli na ně koukáme, pak je zakryjeme a ze zbylých kartiček se snažíme dle paměti vytvořit stejnou řadu. - Strefovačky – malé děti (2+) rády vším hází. Abychom usměrnili tuto touhu, můžeme vymyslet různé strefovací hry. Papírové kuličky do kýble. Můžeme na karton nakreslit lva s otevřenou tlamou, kterého bude ratolest krmit z dálky balonky. Nebo zapíchnout venku kolík do země na který budem házet skruže. Ty lze smotat z proutí, drátu, nebo svázat z lana.
- Mikado –
super hra na rozvoj jemné motoriky. Hráči se snaží opatrně vytahovat špejle z hromádky, tak aby nepohnuli ostatními. Starší si procvičí matiku při závěrečném počítání bodů (více v článku Jak se hraje mikádo) a mladší zase jemnou motoriku.
- Domino – turo hru můžete hrát dětmi, ale u mladších tří let bych místo čísel volila obrázkové, nebo barvičkové domino. Cílem domina je skládat z herních kamenů hada a to tak že se kameny přikládájí k sobě stejnou hodnotou (symbolem, barvou). Více v článku jak se hraje domino.
- Černý Petr – jednoduchá karetní hra. Princip zvládají děti od 3 let, jen mají problém s držení karetního vějíře. Ale to se dá snadno vyřešit pomocí, nebo nějakou zástěnou, za kterou si děti karty rozloží. Karty pro tuto hru se skládají z několika párových karet a jedné nepárové (černého Petra). Lze k tomu využít pexeso, či klasické karty. Všechny karty se rozdají, párý z ruky se vyberou a pak se náhodně vybírá karta z ruky protihráče po levici. V tazích se střídáme, až vyložíme všechny párové karty a zůstane jeden s Černým Petrem, který prohrál.
- Kvarteto – kvarteto se trochu podobá Černému Petru, s tím, že nevykládáme dvojice nýbrž čtveřice (kvarteta). A když bereme karty od soupeřů, musíme jasně říct od koho a kterou kartu chceme. Více v článku Jak hrát kvarteto. Menším dětem chvíli trvá než pochopí princip, ale můžeme s ními hrát jednodušší verzi s jednou čtveřicí karet, s tím, že špuntík má za úkol uhádnout kterou kartu má rodič. Když neuhádne a chce kartu kterou má, dá ji rodičovi.
- Kočka a myš – vtipná hra na postřeh (3+). Jeden hráč je kočka – má v ruce kelímek, který symbolizuje kočku. Druhý hráč je myš, má na provázku korálek, malého plyšáka, nebo cokoli co bude symbolizovat myš. Dřevěná kostka se opatří obrázky koček a myší a může se hrát. Hodí se kostkou, když padne kočka, musí kočka rychle přiklopit myš kelímkem. Pokud si myš kočky všimne dříve, škubne za provázek a uteče.
Tři kamarádi – pravidla této jednoduché deskové hry pochopí děti (4+) během chvilky. Hrací desku tvoří síť 4×4, figurky jsou na střídačku na protilehlých stranách. Táhne se vždy o jedno v libovolném směru. Cílem hry je postavit tři své kameny do řady v libovolném směru (viz. video). Tyto deskové hry baví děti mnohem více, když si kameny vyzdobí dle svého.
- Výměna neboli Ko-no – další nenásilná hra. Hrací desku tvoří síť 5×5 a hraje se se sedmi kameny na každé straně.
Táhne se zešikma o jedno). A cílem hry je vyměnit si startovní pozice (viz. video). - Evakuace zvířátek – toto sice není žádná tradiční hra, ale dá se jednoduše vyrobit z běžných hraček a věcí co máme doma. K této hře mě navedli Dva tátové (viz. youtube). Smyslem hry je převést zvířátka přes most do bezpečí, tedy nesoupeřit ale spolupracovat 🙂 Hazí se kostkou, která obsahuje 3 obrázky (skoč na most, skoč z mostu a pilíř se řítí). Více v odkazu na youtbe. My jsme vyrobili 5 pilířů z lega, na ně jsme položili knihu. Další dvě knihy tvořily ostrůvky a pár plastových zvířátek se taky u nás našlo. Kdo se nechce párat s olepováním dřevěné kostky, může použít klasickou z člověče a na papír si poznačit význam čísel např.: (1,2) = pád pilíře, (3,4) = skok na most a (5,6) = seskok z mostu.
- Slovní hry – tyto hry využijete například na cestách
- Čáp ztratil čepičku – Jeden říká: „Čáp ztratil čepičku měla barvu barvičku… četvenou!“ A ostatní se rychle snaží chytit předmětu dané barvy. Vypravěč se snaží v nastalém zmatku chytit někoho, kdo se ještě nedrží dané barvy. Chytí-li jej, dotyčný se dostává do role vypravěče v dalším kole.
- Hádej na co myslím – „Já vidím svýma očkama, něco co začíná na M“ A ostatní se otázkami ano/ne snaží dopídit co jste zahlídli. „Je to zelené?“ „Ne“ „Je to větší než já?“ „Ano“…
- Žouželení – na podobném principu jako předchozí hra je založeno i žouželení. Nehádá se věc, ale úkolem je zjistit pomocí otázek nějakou činnost. Například „Žouželí se doma?“, „Žouželil jsi už dneska?“ „Umí žouželit i miminka?“ Hráči smějí opět odpovídat jen ano či ne. (zdoj. FB – DK)
- Slovní fotbal – hráči na střídačku říkají různá slova, přičemž ten co je na tahu, musí vymyslet slovo které začíná na poslední slabiku naposledy vysloveného. „komár“ „márnice“ „cement“
- Táta zabil prase – Spoustu smíchu a zábavy přináší hra, která začíná říkankou „Táta zabil prase, co si z něho vybereš?“ Protihráč řekne například „ocásek“. A potom musí na všechny otázky odpovědět tak, aby odpověď obsahovala právě slovo „ocásek“. Musí ovšem odpovědět s kamennou tváří a nezasmát se. Když se rozesměje, prohraje. A je velmi těžké bez úsměvu odpovědět např. na otázku „Čím si čistíš zuby?“ „Ocáskem!“ (zdoj. FB – DK)
Jinak starší předškoláci 5+ už zvládají i složitější deskové hry typu dáma, takže zde se výběr značně rozšiřuje.
Nevýhodou deskových her je, že u nich sedíme jako pecky. To se dá snadno změnit. Hlavně ty hry s menší hrací deskou, lze upravit do venkovní běhací formy. Inspirací budiš toto video na piškvorkovou štafetu.
V následujícím odkazu jsou videonávody na zajímavé pohybové hry s malými.
Hry pro školáky
- Nim – jednoduchá hra, která však předškoláky vůbec nebere, tak jí dávám sem. Hra spočívá v odebírání předmětů (jednoho, dvou, nebo tří) ze tří hromádek. Vítězí ten jenž odebere poslední předmět. Hra se dá hrát v různých variantách, více o tom jak se hraje nim zde.
- Mlýnek – starodávna logická hra, kterou vyrobíte v mžiku třeba z fazolí. Cílem je zablokovat nebo vyžrat soupeře. Více o tom jak se hraje mlýn zde.
- Piškvorky – další klasika, na kterou netřeba více než čtvercový papír a tužka. Cílem je vytvořit řadu pěti svých symbolů. I piškvorky mají mnoho variant, více o piškvorkách zde.
- Lodě – oblíbená hra z mého dětství, která si rovněž vystačí s čtvercovým papírem. Hráči si na hrací plochu 10×10 zakreslí své lodě (na tvaru a počtu lodí se nejdřív oba hráči domluvili) a během hry si je snaží odstřelovat. Polohu soupeřových lodí neznáme a tak na střídačku střílíme po sobě souřadnice („D3?“) a kontrolujeme, zda jsme dostali zásah či nikoli („voda“ / „zásah! :(“ ). Vítěz první potopí soupeři všechny lodě. Více o tom jak se hrají lodích zde.
Kooperativní hry (společný cíl)
- Pozemky – na nevelké čtvercové sítí (4×4, 5×5) máme různé pozemky. Každý hráč je vlastníkem jiných parcel a každý má jiný cíl (radní chce vybudovat komunikaci – spojit protilehlé strany hrací desky, zemědělec chce co největší souvislou plochu, reklamní agentura chce co nejvíce malých pozemků, apod.). Cílem je povyměňovat pozemky, tak aby byl splněn cíl. Můžeme mít na začátku i peníze s kterými můžeme disponovat.
- Žabky (rodeo soliter) – cílem hry je přeskakovat kameny tak, aby nakonci zůstal poze jeden. Můžeme se v tazích střídat se spoluhráčem, nebo hrát tuto hru sami.
Herní inspirace
Školáci už zvládají pravidla všech možných her. Viděla jsem prvňáčky hrát i šachy, takže se nemusíme bát s nimi hrát kdeco. Bezednou inspirací na různé společenské hry je web www.deskovehry.info. Vypíchni odsud například:
- Tygr a kozy – kozy (20 bílých kamenů) jsou sice ve výrazné přesile oproti tygrům (4 černé kameny), ale nemohou je žrát. Hraje se na síťi 5×5, tahá se všemi směry. Cílem hry je zablokovat soupeře.
- Apex – Hrací desky 8×8 (lze tedy použít klasickou šachovnici), každý hráč má po 11 kamenech. Cílem hry je spojit protilehlé strany desky.
- L – zajímavý hra nebo spíš hlavolam, která může trvat několik minut nebo i po půl hodinu. Každý hráč má jednu kostku ve tvaru L, kterou umísťuje na hrací plochu 4×4. K dispozici jsou ještě dva neutrální kameny, které může, ale nemusí hráč při tahu použít. Cílem je zablokovat soupeře aby nemohl přemístit své L.
- Boj na mostě – Cílem je vytlačit soupeře z mostu.