více zde: Stirlingův motor

Jak vytáhnout kapalinu?

Ono stala se nám jednou taková nemilá věc. Dolívaly jsme s mámou olej na benzínce, při tom jsme se dohadovaly, jak bývá našim dobrým zvykem a ups, nádržku jsme jaksi přelily. Co teď? Lézt pod auto a hledat v horkém motoru někde jakýsi šroubek, kterým se vyměňuje olej? To asi ne. A tak jsem zašla do benzínky pro brčko. Načež jsme stropily další cirkus, kdy se máma chytala za hlavu, vida mě jít k motoru s brčem: „Snad ten olej nechceš vypít, vždyť se otrávíš!“ Ale kdeže pít olej, normálně vytáhnout pomocí podtlaku.

Ponoříš-li brčko do tekutiny, tekutina přirozeně vyplní prostor brčka (viz. princip spojených nádob). Aby kapalina zůstala v brčku i po vytažení, musíme prstem ucpat vrchní otvor. Tím vznikne mezi našim prstem a kapalinou v brčku podtlak, který drží kapalinu uvnitř brčka. A my tak můžeme brčko i s tekutinou výjmout z nádoby. Jinými slovy kapalina chce vytéct, způsobí podtlak, který jí zase nasaje zpět.

No a tak jsem tenkrát jednoduše (bez cucání!) vytáhla přebytečný olej z motoru. Prostě jsem si vyrobila takovou pipetu.

Co je to pipeta?

Jinak podobnému zařízení – na elegantní vytahování malého množství kapalin – se říká pipeta. Jen místo prstu je navrchu bálonek, který lze zmáčknout. Ponoříme-li pipetu do kapaliny nic se nestane, protože pipeta obsahuje vzduch a protože je uzavřená (narozdíl od brčka, které je nahoře otevřeno) a vzduch z ní nemůže utéct. Voda se do pipety tedy nemá jak dostat. Pokud však pipetu nahoře zmáčkneme, vytlačíme z ní kus vzduchu, který probublá kapalinou pryč. Následným puštění balónku vytvoříme v pipetě podtlak. A protože je pipeta v té chvíli ponořena v kapalině, nemůže zpátky nasát chybějící vzduch a tak nasaje onu kapalinu. A ta zůstane v pipetě i po vytažení, stejně jako v našem – prstem zašpuntovaném – brčku.

Podtlak a počasí

I když se tlak neustále snaží vyrovnat, nikdy se mu to úplně nepovede. A tak ani na Zeměkouli jsou místa s vyšším tlakem a místa s nižším tlakem. Říká se jím tlakové výše a níže a určitě o tom něco uslyšíte, když si zapnet v televizi počasí. Tam to furt řeší. Proč? No protože to má zásadní vliv na počasí. Tlaková níže (podtlak) nasává mraky z okolí a přitom nasávání vzniká vítr.

Jak si vyrobit cucflek

Hele nedalo mi to a musela jsem to s těmi baňkami vyzkoušet. Tradiční způsob je dost o hubu, protože hrozí popálení. Tak jsem to zkusila se skeněnou lahví a teplou vodou z kohoutku. A světe div se taky to funguje. Tak tady máte jeden bezpečný fyzikální experiment na výrobu cucfleku:

1) Skleněnou láhev naplňte horkou vodou z kohoutku. Nechte jí tam tak půl minuty, ať se flaška prohřeje.

2) Vodu z lahve vylíjte. A rychle přitiskněte hrdlo láhve na kůži. Nechte tak několik minut působit. Co se děje: V láhvi je teplý vzduch, který pomalu chladne. Studený vzduch je menší než teplý (viz. něco o teplotě) a tak vzniká v láhvi podtlak. Chce nasát vzduch z vnějšku, ale to nejde, protože hrlo je „zašpuntované“ naší kůží. A tak začne nasávat tu kůži.

3) Pomalu oddělávejte láhev a sledujte jak moc je přicucnutá. Po odtržení láhve se ozve mlask a na kůži chvíli zůstane červené kolečko. Mlaskavý zvuk je způsoben rýchlým nasátím vzduchu do lahve a vyrovnání tlaku v lahví s tlakem z okolí. Jde o takový mini vítr.

Myslím, že pokus by měl fungovat ještě lépe bez vody. Nahřeje-li prázdnou láhev třeba na topení. Budete-li to zkošet dejte láhev na topení vzhůru nohama (dnem :P), aby nám teplý vzduch neutíkal…

Řešení je na snadě. Obáku si vyrobit. Však to nemůže být žádná věda, jde jen o poskládaný papír. A na skládání papíru jsou odborníci Japonci – tak hurá na origami.

Obálka číslo 1 – jednoduchá praktická

Obálka číslo2  – pěknější, složitější na skládání, ne tak praktická jako předchozí.

Takže první krok zvládnutý. Obálku už umím složit, jenže nemá holka požadovaný rozměr. Co s tím? Jak velký papír potřebuju, abych měla ve výsledku obálku formátu A5 + nějaká ta rezerva na složku? A to je práce pro mou milovanou trojčlenku. Tak hurá na ní

Čísla v barevných kroužcích u nákresu jsou rozměry v centimetrech. Jinými slovy. Z papíru 21 x 21 cm jsem složila obálku o rozměru 15 x 7,5 cm. Já však potřebuji obálku o rozmerech 22 x 15 cm. Jak velký papír si musím připravit?

V takových chvílích se můžeme vztekat, litovat se, apod… A nebo si vzpomenout na staré lidové pořekadlo – Co si čkolvěk neudělá sám, to nemá. Vzápětí pak zjistíme, že vše co potřebujeme leží přímo před námi. Tak jako autorka následujícího videa, která pochopila, že její vysněný domeček pro panenky je pod stromečkem, jen jej špatně hledala v krabicích… ono to toiž byly přímo ty krabice

No a aby se pánové necítili diskriminování zde mám něco z kartonu zase pro ně mechanika. Nezalekněte se motýlka v úvodu, s trochou kreativity si takto můžete vyrobit i model spalovacího motoru

V následujícím textu budu mluvit o statickém webu, bez administrační části. Tento web je vhodný pro malé weby, s informacemi, které nepotřebujeme příliš často měnit. Například: osobní vizitky, firemní stránky, apod. Pokud ale chceme denně přidávat a upravovat obsah nebo mít plně funkční e-shop s košíkem apod., tudy cesta nevede.

Jak najít webovou šablonu

Pod klíčovými slovy free tamplate najdete spoustu webů nabízející různé šablony pro webovky. Ty můžete většinou bez problému použít a přepsat pro vlastní webovky. Najděte si šablonu která se vám líbí a stáhněte si jí na počítač (localhost)

Z čeho se skládá web?

Šablonu stáhnete ve formě balíčku .zip, který je třeba rozbalit. Kliknete pravým tlačítkem myši a zvolíte něco jako Extract, nebo Rozbalit. Web je tvořen soubory .html a .css a pak obrázky a dalšími soubory. Nás zajímají hlavně .html dokumenty, především pak index.html, což je první spoštěcí webovka celého webu. Klikneme-li na index.html, otevře se nám automaticky v prohlížeči. Všimněte si lokální adresy webu (místo http://www.mojestranky…cz je tam něco jako file://D:/Download/…) protože stránky teď poběží jen na našem počítači, nikdo jiný se na ně neostane. Tak si je můžeme vesele upravovat, bastlit a hrát si s nimi aniž bychom dělali veřejnou ostutdu

Jak upravit (přepsat) webovou šablonu?

Otevřeme-li však index.html v poznámkovém bloku, notepadu, PSPadu, či jiném textovém editoru, dostaneme se ke zdrojovému kódu webovek. Ten můžeme nyní upravovat a přepisovat. Přepíšeme li pouze text, který vidíme v prohlížeči, nemůžeme nic pokazit a můžeme tak měnit web šablony na svůj vlastní.

Jak upravit menu?

Chceme-li upravovat více než jen holý text, pomůže nám vývojářský nástroj prohlížečů, který se nám zobrazí po stisknuti klávesy F12. Pomocí tohoto nástroje, můžeme prohlížet jednotlivé části webu a vidět která část zdorjového kódu tomu odpovídá.

Jak vyrobit Černého Petra

Pokud nemáme speciální karty na tuto hru, můžeme použít klasické karty (žolíkové), nebo třeba pexeso. Na Černého Petra potřebujeme set párových karet + 1 nepárovou (Černého Petra).

Na obrázku níže vidíte, jak může vypadat set na Černého Petra vytvořený z klasických karet. Pár vždy tvoří dvě stejná čísla různých barev a jako Černý Petr poslouží eso.

Pexeso lze také v případě nouze použít, ale hůř se z něj dělá vějířek a je dobré označit kartičky v rohu nějakými symboly. Lépe to funguje spíš naopak, kdy lze s kartami Černého Petra hrát pexeso.

Správný Černý Petr by měl obsahovat 33 karet. Ale hraje-li méně hráčů, můžeme některé páry směle ubrat.

Průběh hry

1. Všechny karty se zamíchají a rozdají.
2. Hráči si prohlédnou své karty, tak aby na ně nikdo neviděl a vyřadí ze svých karet dvojice. Stejné karty hodí třeba na hromadu uprostřed stolu. Zbývající karty si nechají a čekají až na ně příjde řada.
3. Ten co rozdával karty, vyzve hráče po své levici, aby si náhodně vybral jednu z jeho karet (nesmí se však na ně koukat). Tím zahájí hru a hráč jenž vybírá z jeho ruky kartu je na tahu.
4. Hráč na tahu si vybere z vějíře souseda po pravici jednu z karet a zařadí ji mezi své karty. Pokud mu nová karta vytvořila pár s nějakou ze stávajících karet, vyloží tento pár na stůl. Nyní vyzve hráče po své levici k tahu.
5. Předchozí 4.krok se opakuje tak dlouho, dokud se všichni nezbaví svých karet. Všichni až na jednoho – toho kterému zůstal v ruce nepárový Černý Petr. Tento hráč prohrává.

A to až do té chvíle, než se aténsky princ Théseus rozhodl udělat tomu přítrž. Měl štěstí. Zamilovala se do něj krétská princezna Ariadné. Ano dcera krále Minóa a nevlastní sestra Minotaura. A rozhodla se svého milého zachránit. Dala mu proto kouzelný meč a klubko nitě. Théseus mečem zabil Minotaura a díky Araidině niti se pak vymotal z bludiště.

A jestli rádi luštíte bludiště v různých časopisech, v podstatě tam kreslíte Araidinu nit

Jak vyrobit bludiště

Chceš zabavit sebe nebo druhé bludištěm a nemáš žádné po ruce? Tak tady si můžeš vygenerovat různých bludišť kolik chceš – generátor bludišť. Kromě klasických bludišť všech možných tvarů (obdélníkových, kruhových, trojúhelníkových, úlových) si tam můžeš vygenerovat víceúrovňové bludiště (s nadchody a podchody):

Zbývá pak už jen do bludiště umístit zbloudilce a někde naznačit východ. A můžeš vesele bloudit. Přeji příjemnou zábavu.

Jinak existuje strategie díky které, najdeš vždy cestu z bludiště. Víš jaká to je? Může se ti to hodit například v obchodních centrech. Ty jsou totiž úmyslně stavěna jako bludiště, aby v nich člověk co nejdéle bloudil a utratil co nejvíce peněz

Takový generátor bludiště je docela oříšek vymyslet a naprogramovat. Výše zmíněné odkazy se věnují právě různým algoritmům pro generování bludišť.

Mohlo by tě též zajímat:

Bludiště s tajenkou

Hele ono s touhle srandou můžete napáchat docela dost škody. Je fakt blbost si s tím hrát na děckém hřišti uprostřed sídliště. Můžete někomu ublížit nebo vymlátit pár oken. Takže sedněte raději na kolo a na trénování si najděte opuštěné místo, bez lidí a daleko od všeho rozbitného

No a teď k výrobě a střelbě z praku. Níže jsou dvě videa. K prvnímu je krátké úvodní povídání v angličtině. Pokud vás zajímá, co to tam vypráví, zde je k tomu slovní zásoba na procvičení slovíček. A pokud tam ty slovíčka neslyšíte, zapněte si titulky (viz. obrázek vpravo). Samotná výroba praku je pak beze slov. No a druhé video je bez komentáře celé a představí vám různé způsoby střelby z praku. Tož tak přeji příjemnou zábavu

No ještě by se tu asi hodilo něco o úhlové rychlosti, ale jak tak na to koukám su tam nějaké derivace, goniometrie, radiány a nad tím se mi fakt teď nechce přemýšlet. Beztak bych nakonec zjistila, že to je zase jen dráha/čas, kde dráha je obvod kruhu… Jdu si raději vyrobit ten prak

Každopádně zde máte k tomuto videu slovní zásobu, aby se bylo od čeho odpíchnout.

Jinak diferenciál je součástka u aut, která vyrovnává rozdílnou rychlost kol v zatáčce. Bez ní by auto z každé zatáčky vyletělo..

Funkce a graf