Asi nejběžneji se s tím setkáme v receptech. Značí se dvojtečkou a čte se „ku“.
Př.1: Recepty
- Ryži nasypte do vroucí vody v poměru 2:3, promíchejte a vařte 15min. (zdroj)
- Kuskus zalíjte vroucí vodou v poměru 5:8 a nechte 10min naboptnat. (zdroj)
- Smíchejte mouku, cukr, mléko a olej (4:2:2:1), přidejte vajíčka a prdopeč. Těsto kydněte do vymazané bábovkové formy a pečte 35 minut. (zdroj)
Jak už nám napověděly recepty z prvního příkladu jde o poměr. Poměr je vztah mezi jednotlivými ingrediencemi. Říká nám kolik čeho máme dát, přičemž nejsme omezení množstvím. Poměr hovoří jen o dílech (2 díly rýže na 3 díly vody), jak velké ty díly budou, záleží už jen na kuchaři. Vaříme-li kuskus jen pro sebe, vezmeme si jako díl štamprlu. Vaříme-li však kuskus pro celou třídu, použijeme jako jeden díl menší kastrol. V obou případech pak zalijeme 5 dílu kuskusu 8 díly vody. Kdybychom však zvolili jiný recept, kde není uveden poměr, ale třeba gramáž na čtyři porce, bude se nám to špatně přepočítávat.
Jak poznám které číslo patří ke které ingredienci? Jednoduše, sleduj pořadí. To co je napsáno jako první, tomu patří první číslo, co je zmíněno jako poslední má poslední číslo.
Př.2: Na dvousložkovém lepidle je napsáno: Smíchejte složku A:B v poměru 1:2. Komu bude lepidlo dobře držet? (složka A je ta tmavší). Takhle vypadaly kaňky lepidla předtím než je promíchali:
|
|
|
|
|
|
POZOR SPOILER: A nejlépe poměr lepidel utrefila Bára, protože žlutá kaňka složky B je zhruba 2x větší než hnědá kaňka složky A. Cyril poměr lepidla obrátil a místo 1:2 namíchal 2:1. Adam zvolil stejné množství obou složek lepidla, zvolil tedy poměr 1:1. A Dan sice správně pochopil, že má žluté složky B dát více, ale přehnal to. Danův poměr lepidla A:B je asi 1:12. Takže suma sumárum, nejlépe bude držet lepidlo Báře, pak Adamovi, Cyril možná taky ještě něco slepí, ale Dan už asi ne.
Poměr a dělení
Asi jste si vzpoměli, jak jste místo zlomkové čáry používali při dělení dvojtečku. A tady to ku je taky dvojtečka… Ano, je to zase jen dělení. Jo, jo jedna věc stokrát jinak. Jedna věc ze spousty různých pohledů.
To máte tak, vezměte si třeba ten kuskus z prvního příkladu. Ten se míchá v poměru 5:8 (kuskus:voda). Co se stane, použiju-li tu dovjtečku jako dělítko? No 5:8 = 0,625 ≐ 0,6 . No a to nám vyšlo množství kuskusu na jeden díl vody.
5:8 = 0,6 : 1
Takže pokud jsme doma sami, máme hlad a nemáme štamprlíky (protože nám posledně praskly, když jsme do nich nalili vařicí vodu 😀 ), vydělíme si ten přiblbý poměr a zjistíme, že stačí nasypat kuskus do hrnečku tak trochu nad půlku (0,6) a dolít vroucí vodou do plna. Přiklopíme na 10 min talířkem a tradá, máme teplý oběd! Tady zase jednou vidíme, jak je matematika životně důležitá 😉 Kdo nepočítá neže…
Poměr a pravděpodobnost
No a pravděpodobnost není nic jiného než poměr příznivých jevů ku všem možným jevům.
Pravděpodobnost, že mi na hrací kostce padne čtyřka, je jedna ku šesti (jeden příznivý jev – padla čtyřka – ku všem šesti možným jevům – padla jednicka,dvojka,trojka,…).
Na zkoušku dostanu jednu z 30 otázek. Už umím 25 otázek. Pravděpodobnost, že dostanu otázku na kterou jsem se neučila, je 5 ku 30. Což je 5:30 = 5/30 = 1/6 = 0,167 = 16,7%.