Tohle mi vždycky vrtalo hlavou. Jak ty hodiny fungují? Jakto že se kyvadlo nezastaví? A k čemu tam jso ty šišky?
Kukaččí hodiny se šiškama jsem byla schopna hypnotizovat celý večer, když jsem na ně někde narazila. Proč je tam to kyvadlo, jak se převádí ten kyvadlový pohyb do otočného, k čemu jsou ty šišky??? Tolik otázek… a když člověk nakoukl pod pokličku, viděl jen spoustu ozubených koleček a vůbec z toho nebyl chytrý.
Až teď po letech jsem to konečně pochopila. Dostala jsem jako dárek bezva dřevěnou stavebnici jednoduchého hodinového strojku. A je to nádhera. Posuďte sami.
Jen defaultní pohon na gumičku jsem nakonec zkusila nahradila „šiškou“ na špagátě (šiškou rozuměj poleno:)) a světe div se, ono to funguje taky!
A ještě jedna věc mě … hněvala – autičko na gumičkový pohon. Každý kdo si něco podobného vyráběl, se s tím určitě setkal. Natáhneme autíčko co nejvíc, aby dojelo co nejdál, ale trd prd. Autíčko se vymkne kontrole, zadriftuje na místě, nechá tam gumy a sice se pohne, ale většinu energie nechá na startu. Kdyby se tak ta guma uvolňovala postupně…
A teď jak souvisí autíčko s hodinami? Jednoduše tak, že řešení postupného pohonu autíčka třeba hledat v hodinách. To co způsobí, aby se nashromážděná energie (natažená gumička) uvolňovala postupně a ne naráz, je kyvadlo. Respektive systém, který vidíte v animaci vpravo.
Pod modrou šipkou M si třeba představit směr, kterým tahá gumička/tíha šišky ozubené kolečko. No a kyvadlo přibržďuje toto kolečko, které by se jinak frrrrr… rychle roztočilo. Síla M zároveň pohání kyvadlo, aby se nezastavilo.
Proč kyvadlo?
A to vám je zajímave. Přišel na to Galileo. Jednou tak seděl v kostele na mši a třískal se nudou. Aby se zabavil začal počítat, jak dlouho trvá zhoupnutí kadidlu. Protože hodinky tenkrát neexistovaly (právě je Galileo objevoval) k měření času použil svůj tep. Počítal tedy, kolik úderu jeho srdce trvá, než se kadidlo zhoupne z jednoho konce kostela na druhý. No a protože mše trvala dlóóóuho, kadidlo se pomalu dohoupávalo a dohoupávalo. A Galileo ke svému úžasu zjistil, že i když se kadidlo kýve jen nepatrně, čas který mu trvá jedno zhoupnutí je stále stejný!
Bylo to pro něj velmi důležitý objev, protože chtěl dělat různé experimenty ke kterým potřeboval velmi přesný měřič času. Přesypací stopky jeho potřeby nesplňovaly. A najednou objevil tuto úžasnou schopnost kyvadla. Že bez ohledu na to jak moc se houpe, čas zhoupnutí se nemění. A to se parádně hodí k měření času.
Vyzkoušejte si to třeba na houpačce, nebo si vyrobte kyvadlo z provázku, který na jednom konci něčím zatížíte. Rozhoupejte své kyvadlo a měřte čas který mu trvá zhoupnutí, když ho rozhoupete pořádně i když ho rozhoupete jen nepatrně. Čas by měl být vždy stejný.