Podtlak je místo s menším tlakem. A protože tlak má tendenci se vyrovnávat, má místo, kde je podtlak, tendenci nasávat. Na obrázku níže vidíte masážní baňky v kterých je podtlak a proto baňky nasávají člověka.
Jak vytáhnout kapalinu?
Ono stala se nám jednou taková nemilá věc. Dolívaly jsme s mámou olej na benzínce, při tom jsme se dohadovaly, jak bývá našim dobrým zvykem a ups, nádržku jsme jaksi přelily. Co teď? Lézt pod auto a hledat v horkém motoru někde jakýsi šroubek, kterým se vyměňuje olej? To asi ne. A tak jsem zašla do benzínky pro brčko. Načež jsme stropily další cirkus, kdy se máma chytala za hlavu, vida mě jít k motoru s brčem: „Snad ten olej nechceš vypít, vždyť se otrávíš!“ Ale kdeže pít olej, normálně vytáhnout pomocí podtlaku.
Ponoříš-li brčko do tekutiny, tekutina přirozeně vyplní prostor brčka (viz. princip spojených nádob). Aby kapalina zůstala v brčku i po vytažení, musíme prstem ucpat vrchní otvor. Tím vznikne mezi našim prstem a kapalinou v brčku podtlak, který drží kapalinu uvnitř brčka. A my tak můžeme brčko i s tekutinou výjmout z nádoby. Jinými slovy kapalina chce vytéct, způsobí podtlak, který jí zase nasaje zpět.
No a tak jsem tenkrát jednoduše (bez cucání!) vytáhla přebytečný olej z motoru. Prostě jsem si vyrobila takovou pipetu.
Co je to pipeta?
Jinak podobnému zařízení – na elegantní vytahování malého množství kapalin – se říká pipeta. Jen místo prstu je navrchu bálonek, který lze zmáčknout. Ponoříme-li pipetu do kapaliny nic se nestane, protože pipeta obsahuje vzduch a protože je uzavřená (narozdíl od brčka, které je nahoře otevřeno) a vzduch z ní nemůže utéct. Voda se do pipety tedy nemá jak dostat. Pokud však pipetu nahoře zmáčkneme, vytlačíme z ní kus vzduchu, který probublá kapalinou pryč. Následným puštění balónku vytvoříme v pipetě podtlak. A protože je pipeta v té chvíli ponořena v kapalině, nemůže zpátky nasát chybějící vzduch a tak nasaje onu kapalinu. A ta zůstane v pipetě i po vytažení, stejně jako v našem – prstem zašpuntovaném – brčku.
Podtlak a počasí
I když se tlak neustále snaží vyrovnat, nikdy se mu to úplně nepovede. A tak ani na Zeměkouli jsou místa s vyšším tlakem a místa s nižším tlakem. Říká se jím tlakové výše a níže a určitě o tom něco uslyšíte, když si zapnet v televizi počasí. Tam to furt řeší. Proč? No protože to má zásadní vliv na počasí. Tlaková níže (podtlak) nasává mraky z okolí a přitom nasávání vzniká vítr.
Jak si vyrobit cucflek 😀
Hele nedalo mi to a musela jsem to s těmi baňkami vyzkoušet. Tradiční způsob je dost o hubu, protože hrozí popálení. Tak jsem to zkusila se skeněnou lahví a teplou vodou z kohoutku. A světe div se taky to funguje. Tak tady máte jeden bezpečný fyzikální experiment na výrobu cucfleku:
1) Skleněnou láhev naplňte horkou vodou z kohoutku. Nechte jí tam tak půl minuty, ať se flaška prohřeje.
2) Vodu z lahve vylíjte. A rychle přitiskněte hrdlo láhve na kůži. Nechte tak několik minut působit. Co se děje: V láhvi je teplý vzduch, který pomalu chladne. Studený vzduch je menší než teplý (viz. něco o teplotě) a tak vzniká v láhvi podtlak. Chce nasát vzduch z vnějšku, ale to nejde, protože hrlo je „zašpuntované“ naší kůží. A tak začne nasávat tu kůži.
3) Pomalu oddělávejte láhev a sledujte jak moc je přicucnutá. Po odtržení láhve se ozve mlask a na kůži chvíli zůstane červené kolečko. Mlaskavý zvuk je způsoben rýchlým nasátím vzduchu do lahve a vyrovnání tlaku v lahví s tlakem z okolí. Jde o takový mini vítr.
Myslím, že pokus by měl fungovat ještě lépe bez vody. Nahřeje-li prázdnou láhev třeba na topení. Budete-li to zkošet dejte láhev na topení vzhůru nohama (dnem :P), aby nám teplý vzduch neutíkal…