Stačí aby napadalo trochu více sněhu, vypadla elektřina na půl dne a nejsme schopni si udělat ani čaj na zahřátí. Tak jsme v dnešní době zranitelní. Proto je dobré vědět, jak se žilo kdysi. Nemyslím, kdo kdy panoval a kdy se s kým mydlil 😛 Mám na mysli, zjistit, jak se co dělalo a vyrábělo.
Pravěké období je sympatické v tom, že lidé neměli žádné složité nástroje a tak si vše můžeme snadno vyrobit a vyzkoušet. Ruční práce jsou navíc dobrou prevencí proti digitální demenci 😉 Tak schválně pojďme zjistit jestli naše schopnosti dosahují alespoň úrovně pračlověka 😀 Aby nám nebyla zima pojďme se teď obléct. Látky se vyrábí na zařízeních zvaných stav. Stavy které známe z různých muzeí, jsou obrovské a složité. Ale my si teď představíme ty pravěké.
Tkaní = práce na stavech = výroba látky
Látky se vyrábí ze šňůrek tkaním. Mezi vodící šňůry (osnovy) se proplétá jedna nekonečná (útek).
Kolíkový stav
Nejjednodušší způsob tkaní, je pomocí dřevěných kolíku. Každý kolík má na konci šňůrku (osnovu) a tím koncem je zastrčen v ďůrce. Mezi kolíky se pak cik-cak proplétá šňůra-útek. Čas od času se pak kolíky nadzvednou a napletená látka se spustí po špagátech-osnvách dolů. Pěkně je to vidět na videu 1.
Takový kolíkový stav si snadno vyrobíš třeba z tužek zapíchaných v polystyrenu. Osnovy můžeš připevnit k tužkám pomocí izolepy. Jako útek můžeme použít nastříhané proužky starých látek, zrecyklovat tak starý textil a vytvořit si koberečky, podložky, tašky,…
Video 1: Tkaní na kolíkovém stavu.
Rámový stav
Zatímco u ostatních způsobů je dána šířka látky – počtem osnov a délka může být libovolna. U tkaní na rámu bude látka velká, tak jak je velký rám. Hodí se to na výrobu malých podložek, třeba pod horký kastrol. Lze použít libovolný rám, třeba z obrázků a nebo si můžeme vystřihnout rámeček z kartonu, tak jak vidíme na videu 2.
Video 2: Tkaní na rámu z kartonu.
Tkaní na mřížkovém stavu
Z pravěkých dob pochází i tento mřížkový stávek. Slouží ke tkaní užších ozdobných pásků a náramků. Práce s ním je jednoduchá. A dá se snadno vyrobit třeba z kartonu. Stačí vystřihnout modrý tvar na obrázku vpravo. Dírkami i dlouhými otvory se provlečou osnovy a může se tkát. Jak vidíš na videu 3, je to snadné.
Video 3: Tkaní na mřížkovém stavu.
Karetkové tkaní
Nejzručnější pralidé pak tkali na karetkách. Nad tím už musí člověk docela přemýšlet. Ale odměnou jsou pak zajímavější vzory. Že karetky (čtvereček s několika dírkama) není problém vystřihnout z kartonu je zřejmé z videa 4.
Video 4: Tkaní na karetkách.
Přečti si víc o tom jak si vyráběli lidé oblečení v pravěku.
Náramky – zábava, cvičení mozku i přivýdělek
Za mých mladých dob jsme fičeli na náramcích přátelství. Pletly jsme je pod lavicí a krátili jsme si tím nekonečné hodiny 😛 Jedna spolužačka je dokonce i prodávala. I když je výsledek podobný, v tomto případě nejde o tkaní. Náramky přátelství se uzlíkují. Ve srovnání s tkaním je to velmi zdlouhavé. Kdybych tenkrát znala tyto jednoduché stávky, mohla jsem vyrábět tyto náramky přátelství efektivněji, prodávat je a vydělala bych si ještě víc kámoška. Na tomto příkladu vidíš, že znalost různých starých dovednosti se může hodit i dnes a kromě zábavy a zajímavé zkušenosti, ti to může hodit i nějakou tu korunu 😉
Za zmínku stojí také Kumihimo náramky, ale to už se dostáváme od tkaní k pletení lan, tak zpátky ke tkaní.
Tkalcovský stav – předchůdce počítače
Tkaní posunulo lidstvo nejen v oblasti odívání a módy, ale i v oblasti technologií. Tkalcovské stavy se vyvíjely až do poměrně složitých poloautomatických strojů, kde se daly pomocí kartiček nastavovat vzory. Kartičky měly dírky a podle toho kde byla dírka, tam prošla či neprošla jehla s nití a tak vznikaly na látkách požadované vzory. Obsluha pak nemusela tolik přemýšlet při tkaní. A tak se stala výroba i složitějších vzoru levnější.
No a tento programovatelný tkalcovský stav pak inspiroval Charlese Babbageho, který o třicet let později sestavil první mechanický kalkulátor. Charlese rovněž využíval děrné štítky a jeho kalkulátor je považován za předchůdce počítačů. A děrné štítky k programování počítačů se používaly ještě před čtyřiceti lety! Což není tak dávno.
Ještě jedna zajímavost. I když Babbage vymyslel a sestavil první počítač, nevěděl moc co s ním má počítat. A pak svůj vynález ukázal lady Adě Lovelace, která se tím nadchla a vytvořila první program pro tento počítač. Ada Lovelace byla jinak dcerou anglického básníka Byrona o kterém jste možná učili v češtině.
Fůha, jak jsem se od pravěku dostala až k počítačům? 😀 Každopádně pokud tě to zajíma můžeš si přečíst více o historii počítačů zde.