Vlhkost

Vlhkost vzduchu nám udává množství vodních pár (mraků, mlh,..) ve vzduchu. Kdo byl někdy v parní sauně, ví co je to vysoká vlhkost vzduchu. V klasické finské sauně je vlhkost malá. Budete-li mít příležitost se někde saunovat, všimněte si, co se stane, když ve finské (suché) sauně šplouchnete vodu na rozžhavené uhlíky. Jasně, udělá to „pssssss„. A to pssss zvedne vlhkost v sauně a my to pocítíme na vlastní kůží a dost výrazně. Pár šplouchanců a v sauně je v tu ránu horko k nevydržení. A to i přesto, že se teplota vůbec nezvedla. Takže jedna věc je skutečná teplota a druhá věc je pocitová teplota. To vysvětluje příběh jednoho ruského vojáka, který se u nás klepal zimou už při -5°C. Přitom ve své domovině chodil běžně v krátkém rukávu ještě i v -15°C . Celá záhada je ve vlhkosti. V našich končinách musí být větší vlhkost, než na kterou byl voják zvyklý doma. A vlhčí vzduch má větší tepelnou vodivost, ale o tom zas jindy.

Jak vyrobit vlhkoměr

Vlhkoměr je přístroj k měření vlhkosti. Nejjednodušší vlhkoměr je borovicová šiška. Šiška nechce, aby její semínka zmokla a zplesnivěla. A tak se při zvýšené vlhkosti uzavírá a v suchu zase rozevírá. Schválně, zkus rozevřenou šišku hodit do vody. Podobně prý reagují květy jetele a svlačce, které tak chrání svůj pyl. Tolik k přírodním indikátorům vlhkosti a teď nějaké sofistikovanější  zařízení.

Vlhkoměr Leonarda da Vinci

Leonardo da Vinci vymyslel vlhkoměr z váhy ♥. A protože rovnoramenné váhy všichni doma máme (a kdo nemá, tak si rychle váhy vyrobí), můžeme je jednoduše předělat na vlhkoměr. Stačí na jednu misku vah dát něco savého (vatu, papírový ubrousek, houbu…) a na druhou misku vah něco co vodu nesaje (vosk, plast, plastelínu,…). Obě misky vyvážíme a pak sledujeme, jak se vyvážený stav mění. Zvýší-li se vlhkost, savý materiál nasaje vlhkost ze vzduchu a ztěžkne. Je-li naopak sucho, ze savého materiálu se vlhkost ještě více odpaří a bude tedy lehčí.

Tolik teorie. Věř, ale ověř. Váha na obrázku 3 je vyrobená z brčka, do nějž jsou svrchu napíchnuté špejle. Kratší se opírá o hrdlo láhve a o něco výše kolmo k ní je delší špejle, která tvoří ramena váhy. Spodní konec brčka je zatížen kouskem plastelíny. Na jednu misku byl vložen kus vosku a na druhou kousky papírové utěrky. Vyvážený vlhkoměr jsem umístila do koupelny a dala si vydatnou sprchu. A jak tento test dopadl, můžete vidět níže .

Vlhkoměr domeček s panenkou a panáčkem

 

Jiný šikovný klučina z Kunčic mi nedávno prozradil, jak funguje domeček s panenkou a panáčkem. Tento roztomilý vlhkoměr možná ještě najdete u babičky a dědečka, kdysi byl docela populární. Když je vlhko, vyleze z domku panáček a když sucho vyleze zase panenka a panáček se schová. Celý fígl je v tom, že destička s figurkami je zavěšená na vlněné přízí. Jednotlivá vlákna příze se při navlhnuti prodlouží a při vyschnutí zas smrští. Tím, že jsou vlákna do příze stočená, otáčejí se při natahování a smršťování. A tak se otáčí i destička s figurkami, která je na nich visí.

To se musí zkusit. Vlnu mám a pod ruku mi přišla plastová láhev. Z které je rázem domeček i otočná destička (viz. obr.6) Šroubovacím víčkem jde dobře naštelovat výchozí pozice a jde se testovat. Testováno ve sprše spolu s Leonardovým vlhkoměrem.

Vlasový vlhkoměr

Klasické vlhkoměry využívají stejného principu – tedy natahování a smršťování vláken. Holky určitě znají tento jev. Po koupání jsou mokré vlasy klidně i o centimetr delší. A když uschnou zase se zkrátí. Toho lze využít při tvorbě účesu. Chceme-li si zaplést třeba francouzské copánky, které mají být dobře utažené, je lepší je zaplétat, když jsou vlasy mokré. Po uschnutí se vlasy zkrátí a copánky dotáhnou. Ale zpátky k vlhkoměru.

Vlhkoměr si tedy můžeme snadno zhotovit z vlasu. Aby vlas dobře nasával vzdušnou vlhkost, je třeba ho pořádně odmastit. K důkladnému odmašťování se používá technický líh, ale myslím, že i jar postačí. No a pak už stačí vlas jen přivázat k nějakému ukazateli, který zdůraznit pohyb přes páku. Vše je patrné z tohoto videa. Abychom videu lépe porozuměli, připravila jsem k němu základní slovní zásobu (30 slov) a kompletní slovní zásobu (99 slov).

A jestli máte stále ještě málo, tak tady je video a návod na výrobu psychrometru, kterým se také měří vlhkost.

Předpověď počasí

Kromě toho, že vlhkost nám pomůže se dobře oblíct s ohledem na pocitovou teplotu, můžeme z vlhkoměru předpovídat počasí. Je-li venku nízká vlhkost (sucho) je málo vodních pár ve vzduchu a tak nemá z čeho pršet i kdyby chtělo. Naopak vysoká vlhkost nás upozorňuje na možný déšť.

Vzpomínáte na to, jak jsem si vysvětlovali princip teploměru? Že při zahřívání se vše rozpíná a při ochlazování smršťuje? No a to platí i pro vzduch. Teplý vzduch má větší objem, než studený. Takže teplý vzduch, potřebuje „větší kostku“, aby se nemusel tlačit. A do větší kostky vzduchu se vleze více vlhkosti. Stejně jako větší houba je schopna nasát více vody než houba malá. A co se stane, když z velké nacucané houby udělám malou? Podívejte se na obrázek 8 vpravo. A to samé se stane, když se teplý vlhký vzduch ochladí. Přebytečná vlhkost se z něj vysráží buď v podobě deště nebo rosy. Rosa se v trávě začíná objevovat vždy po západu Slunce. Slunce nesvítí, začíná se ochlazovat, vzduch zmenšuje svůj objem a přebytečná vlhkost musí ven.

Není vlhkost jako vlhkost

Aneb vlhkost z pohledu fyziky. Jedna věc je kolik vody houba (vzduch) nasaje, druhá věc je, jak moc je nacucaná. U vlhkosti nás zajímá většinou to druhé, tedy kdy pohár vzduchu přeteče. Proto máme několik různých vlhkostí.

Absolutní vlhkost – je skutečné množství vody ve vzduchu. Jednotkou je g/m³. Udává nám tedy kolik gramů vody je v jednom kubíku vzduchu. Jak vidíte na obrázku 9 vpravo, absolutní vlhkost není závislá na teplotě. I když se teplota mění množství vody je stejné.

Relativní vlhkost – udává nasycenost (neboli plnost pomyslného poháru) vzduchu vodními parami. Jednotky jsou procenta . 100% vlhkost znamená, že pohár vzduchu je plný po okraj a už se do něj nic nevleze. Relativní vlhkost závisí na teplotě. Krásně je to znázorněné na obrázku 9. S rostoucí teplotou roste pomyslný pohár vzduchu a je tedy čím dál prázdnější – relativní vlhkost klesá, přestože absolutní vlhkost (množství vody v pohárech) je stále stejná.

Vlhkost je velmi důležitá věc, kterou musí hlídat projektanti staveb a jiných konstrukcí. Máme-li v domě teplo a vlhko a venku je zima a sucho, teplý, vlhký vzduch z vnitřku, leze skrze stěny ven a ochlazuje se. Pokud je dům špatně navržen, ochladí se uvnitř stěny natolik, že jeho vlhkost překročí 100% a vysráží se (zkondenzuje). Tomuto místu se říká rosný bod. Je-li konstrukce domu z materiálu, kterému vlhkost vadí (železo, dřevo, sláma), pak hrozí neštěstí.

Graf na obrázku 10 je jen podrobnější než ten na obr.9. Můžeme z něj například vyčíst, že když máme ve stanu 15°C a nadýchali nadýchali jsme tam 80% vlhkosti. Stačí když bude venku jen o 3°C méně a začne se nám zevnitř stanu srážet voda. Dokážeš z grafu vyčíst i další věci?

Př.1: Kolik gramů vody pojme vzduch o teplotě 20°C?

Př.2: Mám 1 m³ vzduchu o teplotě 34°C. Jaká je jeho relativní vlhkost, když se do něj vypařilo 11 g vody?

Př.3: V bytě mám 25°C. Vlhkoměr ukazuje 60%. Orosí se mi brýle, když přijdu z venku, kde je 10°C?

Př.4: Orosí se mi láhev s pitím, když jí vytáhnu z ledničky kde je 8°C? Když v bytě mám 20°C a vlhkoměr ukazuje 60%.

Př.5: Orosí se mi láhev s pitím, když jí vytáhnu z ledničky kde je 8°C? A v bytě mám 20°C a vlhkoměr ukazuje 40%.

Porozuměli jste dobře textu? Věř, ale ověř. A v tomto testu si to můžeš ověřit: Test porozumění – Vlhkost